Deník Rajardu

Den sedmý - Pevnost padla

Poklidné, slunečné ráno nám dopomohlo k tomu, abychom všichni vstali plní sil a pustili se již do závěrečných bojů o zisk pevnosti Rajard.

Zbývalo nám získat ještě pár posledních indicií, kterré by nás dovedly k závěrečnému rozluštění. Jednu z posledních indicíí nám u sebe ukryli strážci indicií, ke kterým jsme se dostali hustým lesem. Strážci byli slepí a mávali meči všude kolem sebe, takže bylo docela těžké se přes něj dostat.

když už jsme si mysleli, že známe všechny osadníky Rajardu, objevil se v pevnosti neznámý silák. Vyzval některé z nás na souboje. Úkolem bylo přeprat jej v páce a získat tak plavecké brýle a kombinačky, kterými vybraní odstřihli pod vodou zatížené další indicii. Odměnou byla další důležitá indicie.

Nic už nebránilo tomu, abychom ulovená slova spojili v jedno zastřešující. Pokud by byla správná, pokladnice nám vydá Rajárdské vrchy (peníze). Oddíl po oddílu jsme sestavili svá slova a čekali, zda se vrchy začnou sypat. Celkem čtyřikrát tajemná Felindra otočila tygří hlavou a pokaždé se začaly vrchy sypat.

Rajard je dobyt! Naše mise je úspěšná. Večer se konal velký hodokvas, kde jsme vrchy zužitkovali. I osadníci se smířili s tím, že jejich pevnost táborníci pokořili a užili si závěrečnou noc v prostředí tajemné pevnosti s námi.

Nyní se chystáme na cestu domů….

Závěrečné hodnocení chatek

Finální souboj o indicie

Sestava na trampolíně

Sběr Rajardských vrchů

Rozlučkové kasino

I poslední den máme hlášky:

"Ty Ondro, kdy mě naučíš někoho seřezat tady tím mečem?"

"Ty sis ani necuc! Nejsem necuc!"

"Tak jsem nedřel ani za mamky."

Ivan: "Honzo, pojď sem. Sleduj... Ale on nejde. Jak to? Protože nemáš žádnou autoritu."

"Obecná škola - to není žádná pomocná škola!"

Při hodnocení chatek: "Jak se leskne. Ale podíváte-li se blíž, je poblitá."

"Na co se těšíte? Na mobil! Jo a na rodiče..."

"Nějak mi dnes ty myšlenky unikají. Asi toho máte v hlavě moc."